Cestování

Pražské vrchy podél Vltavy

Blíží se nám Jaro a času na dovolené zatím moc není? I v Praze se dá vyrazit do kopců a přírody, kochat se výhledy, a k tomu vždy ještě poznat nějakou zajímavost či raritu. Blíží se nám Jaro a času na dovolené zatím

Závist

Pokud budeme Prahou postupovat od jihu po směru toku Vltavy, prvně narazíme na Zbraslav. Nad ní je na pravém břehu řeky na kopci hradiště Závist, kdysi zejména keltské oppidum, avšak osídlení je prokázáno od mladší doby kamenné až po 10. století. Soustava opevnění Závist - Šance patří mezi největší hradiště u nás (Šance je na druhé straně Břežanského údolí, kus od obce Točná). Hustým lesem vede nahoru několik turistických tras, na žluté se otevírají výhledy na Vltavu, protější svah začínajících Brd a konec údolí Berounky. Ještě před pár lety byly Závistzbytky zdí a základů hradiště odkryty, nyní jsou zakonzervované pod zemí. Příjezd z centra je buď vlakem, nebo mnoha autobusy na Zbraslavské náměstí, které je nedaleko. Dole na začátku Břežanského údolí je lesní zoologická zahrada a ve Zbraslavi barokní zámek, kde se nyní nachází expozice Národní galerie (sbírka orientálního umění).

Chuchelský háj

Další hustě zalesněný vrch je nad Chuchlí, Chuchelský háj je přírodní rezervace (původní habrová a dřínová doubrava a lipová javořina s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů, cenná společenstva skalní stepi). Na hraně svahu mezi stromy vykukuje kostelík sv. Jana Nepomuckého z 18. století, odkud je výhled na Velkou Chuchli, Modřany, Braník a Pankráckou pláň. Součástí areálu kostela je i studánka (s vodou s vysokým obsahem hořčíku), romantická mariánská kaplička a hřbitůvek. Lesem vede naučná stezka, je tam plno laviček, dětských hřišť a opět lesní ZOO. Přístup je zdola z Velké nebo Malé Chuchle či po rovině ze Slivence anebo Barrandova. Nad Velkou Chuchlí směr Slivenec se nachází pozoruhodná technická památka světového významu - Pacoldova (Petzoldova) vápenka z konce 19. století, nyní rekonstruovaná z lesní zooprašpatného stavu. Výlet lze také spojit s přechodem Branického železničního mostu ("Most Inteligence"), který je s délkou 910 metrů nejdelším železničním "dvoukolejným" železobetonovým mostem Evropy. Přesto byla tato masivní stavba dlouhá léta po dostavení nevyužívána, a i nyní je položena pouze jedna kolej, takže slouží spíše jako mamutí lávka pro pěší.

Děvín

Čarokrásné Prokopské údolí (přírodní rezervace - silurské a devonské vápence v přirozených východech a lomech, typická květena vápencového území, krasové jevy, mnoho paleontologických nalezišť) je lemováno skalami končícími nad Vltavou vrchem Děvín (310 m. n. m.), který je od zástavby Radlic a Jinonic oddělen rozlehlými poli a loukami. Na vrchu je vyhlídková plošina, u které se nachází zbytky valů a rozpadlých zdí hrádku Štěpána z Tetína ze 14. století. Původně tam bylo také sídliště z pozdní doby kamenné a později slovanské hradiště, ke kterému se zřejmě vztahuje pověst o dívčí válce. Zhlédnout se dá tok Vltavy od Modřan až po Staré Město se všemi mosty a přilehlými i vzdálenějšími čtvrtěmi. Vystoupat se dá z Hlubočep nebo Smíchova, po rovince z Jinonic.

Vyšehrad

Vyšehrad je klasickým turistickým (historickým) místem Prahy, ačkoli díky větší vzdálenosti od centra ne tolik navštěvovaným. Od pradávna tvoří opozici Pražskému hradu, na Děvínkterý jsou z hradeb výhledy, dále pak na Petřín, Smíchov, Vltavu, Podolskou vodárnu, Nuselské údolí, atp. Za návštěva stojí kapitulní chrám sv. Petra a Pavla, hřbitov Slavín, kde je pochována řada osobností české kultury, nebo expozice Historické podoby Vyšehradu v nově zrekonstruovaném kasematovém prostoru Gotický sklep. Za zmínku také stojí příjemná Hospůdka Na hradbách (vstup od rotundy sv. Martina) s obrovskou zahrádkou s výhledy do všech stran.

Petřín

Petřín samozřejmě nesmím opomenout. Mimo míst a staveb jako Lanová dráha, Rozhledna, Zrcadlového bludiště s dioramatem boje se Švédy na Karlově mostě, Křížová cesta a cesta pod Strahovským klášterem k Hradčanům, Štefánikova hvězdárna, Hladová zeď, studánka Petřínka, socha K.H.Máchy a dalších staveb, stavbiček, plna soch, a výhledů na celé Staré i Nové město, Hradčany a Malou Stranu, jsou tam i méně známá zákoutí. Růžový sad se záhony růží, jejichž počet se pohybuje okolo dvanácti tisíc, a nedalekou trvalkovou zahradu Květnici leckdo zná. Ale jižní strana vrchu - Kinského zahrada, není již tolik známá a navštěvovaná. Klikaté cestičky vedou okolo umělého jezírka se sochou Lachtana, pod kterým je dřevěný Petřínkostelík sv. Michala na Petřín převezený v roce 1929 z Podkarpatské Ukrajiny. Postavený byl v 2. polovině 17. století v Medvědovcích u Mukačeva, je celý ze dřeva včetně věží, střecha je krytá šindeli. Ještě níže je další jezírko se sochou Herkula, kam po umělé kamenné stěně stéká vodopád a dále empírový letohrádek Kinských (z 19.st., nyní Národopisné muzeum).

Letná

Rozlehlé Letenské sady zřídit Jakub Wimmer a jeho následovníci na místě barokního opevnění, jehož poslední zbytky jsou dnes v západním koutě Letenské pláně - bašta sv. Maří Magdalény a na ní Kramářova vila. Letenská pláň slouží sportům a trávení volného času obyvatel z okolí, přístup je z ulice Milady Horákové, po schodech od Čechova mostu, atp. Na úpravu hrany Letenské pláně, odkud je výhled na Vltavu a celé Staré Město, a jejího vztahu k Pařížské ulici proběhlo za posledních 150 let několik soutěží, nakonec se realizoval pouze Stalinův pomník (1.5.1955), roku 1962 odstraněn. Nyní na jeho místě stojí metronom a plánuje se Oceánium a u ulice Milady Horákové nová Národní knihovna a vjezd do tunelu pražského vnitřního okruhu. Zajímavostí je před Národním technickým muzeem ve východním cípu Letenských sadů unikátní kolotoč - nejstarší Letnádochovaný podlahový kolotoč v Evropě, dnes bohužel zavřený a v havarijním stavu.

Vítkov

Vítkov je památná hora, na jehož vrchu stojí památník legionářům a Jana Žižky z Trocnova, jež právě zde v roce 1420 se svojí armádou poprvé zvítězil. Vnitřek stavby (která sloužila i jako mauzoleum významných komunistických představitelů, Klement Gotwald tam byl dlouhé roky balzamován) je unikátně zdobený, bohužel takřka nikdy není přístupný veřejnosti. Bronzový pomník jezdecké sochy Jana Žižky je ze 40. let a je největší jezdeckou sochou na světě, váží 16,5 tuny. Památník nabízí nádherné výhledy na Staré město, Karlín, Holešovice, Žižkov i Hradčany, dá se k němu dojít buď zdola z Husitské ulice okolo Vojenského muzea či z Karlína, nebo po rovině z Ohrady.

Velká Skála

Nad pražskou zoologickou a botanickou zahradou se ve svahu rozkládají přírodní rezervace (skalnaté svahy a výchozy se společenstvy skalních stepí, teplomilných křovin a vřesovišť s řadou vzácných druhů rostlin a bezobratlých) Salabka, Havránka a Velká skála. Od středověku byly tyto oblasti z velké části pokryty vinicemi, což dokládá řada jejich pozůstatků v terénu. Rezervace vrcholí Velkou skálou, která poskytuje pohledy do údolí Vltavy i zajímavé výhledy na celou vnitřní Prahu. Ze severu jsou těsně ohraničeny sídlištěm Bohnice, přístup je možný i zdola z Tróji. Je to ale takový Babavrch "nevrch", zde uveden jen pro úplnost, stále modernizovaná a rozšiřovaná ZOO pod ním, Botanická zahrada nebo Trojský zámek stojí za návštěvu mnohem spíše.

Baba

Posledním vrchem, který chci zmínit, je skála se Zříceninou na Babě nad ústím Šáreckého údolí do Vltavy (Podbabou). Názory na to, oč se jedná, se rozcházejí, buď jsou to pozůstatky viničního lisu ze 17. století, kaple z doby pozdější nebo jen uměle postavená zřícenina. Unikátní výhledy jsou na pražskou ZOO, kruhové nádrže čističky odpadních vod na Císařském ostrově, bývalý hotel Internacionál (dnes Holiday Inn), Pražský hrad "z druhé strany" a další části severní Prahy. Přijít se dá z Dejvic skrz architektonicky významnou vilovou kolonii Baba s funkcionalistickými vilami ze začátku 20. století nebo z úchvatného údolí Šáreckého potoka třeba až od Džbánu.